Tipy na výlet

Pohádkové město Hluboká nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou: Historie:Sídlo v podhradí někdejšího královského hradu Froburg, zbudovaného ve 13. století, se poprvé připomíná roku 1378 (Markt Podhrad). Německý název hradu pochází od středohornoněmeckého slova vrô, tj. „pán“ (blízce příbuzné je moderní slovo Frau) a znamenal tedy „Pánův hrad“ či „Hrad Páně“). Od počátků byl hrad zván též česky Hluboká, snad pro někdejší hluboký les či vyvýšenou polohu. Městečko pod ním neslo po staletí prostý název Podhradí, který byl teprve v roce 1885 úředně změněn na Hluboká a od roku 1924 rozšířen přívlastkem do nynější podoby. Městem se Hluboká nad Vltavou stala 4. října 1907, kdy byla z městyse povýšena dekretem císaře Františka Josefa I. Za propůjčení městského znaku tehdy radní zaplatili 210 korun, vyhotovení diplomu je přišlo na 350 korun.

Turistický ruch:

Z turistického hlediska je Hluboká nad Vltavou velice atraktivní, největším lákadlem pro návštěvníky je novogotický zámek Hluboká. Krom toho se zde nacházejí další atraktivní cíle: Zoo Ohrada, přepychové golfové hřiště, Knížecí dvůr a Alšova jihočeská galerie. Přibližně dva kilometry jihozápadně od města se nachází druhý největší rybník České republiky Bezdrev, na němž se hojně provozují vodní sporty, například jachting. Na Podskalské louce se každoročně pořádaly dostihy. Na přelomu let 2001/2002 bylo závodiště upraveno na golfové hřiště. Na Hluboké také sídlí hokejový klub HC Hluboká Knights.

Boubínský prales

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale člověk lesy kácel a znovu osazoval a z původních evropských pralesů, které nebyly dotčeny lidskou činností, zbyly jen ostrůvky. Dnes jsou chráněny nejpřísnějšími zákony.

Plešné  jezero a Pošumavská lokálka

Z ATC Žíchovec vyjedete směrem doleva po silnici č.141 přes Prachchatice až do Volar. Ve Volarech se vydáte směrem na Horní Planou po silnici č.39. Na vlakovém nádraží můžete nastoupit na pošumavskou lokálku a jet například do Nového Údolí a zpět (případně pěšky do Haidmülle). Po návratu do Nové Pece sednete se vydáte směrem do Nových Chalup cca 3km od Nové Pece. Zde můžete  zaparkovat své auto a pěšky se vydáte  po značených trasách až k Plešnému jezeru.

Starobylé město Netolice

Město Netolice leží ve zvlněné krajině obklopené rybníky, v šumavském podhůří v nadmořské výšce 427 m, zhruba na poloviční cestě z metropole jižních Čech, Českých Budějovic, do Prachatic. O starobylosti osídlení svědčí množství mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících ještě z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili zřejmě již v 8. století, kmen obyvatel Netolici je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech. Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že mělo „na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Důdleby, Netolice”.Po vyvraždění Slavníkovců 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu Přemyslovců. 16. století připadlo město rodu Rožmberků. V druhé polovině 16. století došlo k jedné podstatné změně v okolí Netolic. Nedaleko města stál dvůr Leptáč, který byl majetkem známého stavitele rybníků a rožmberského správce Jakuba Krčína z Jelčan. Vladař Vilém z Rožmberka s ním tvrz vyměnil za Sedlčany a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesanční lovecký zámeček Kratochvíli, kolem kterého byla zřízena rozsáhlá obora pro zvěř. V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberků Petr Vok. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1799 Schwarzenberkové. Na unikátním zobrazení města z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno náměstí a domy s dřevěným loubím. Dřevěné domy v zástavbě malého města mají ještě mnoho společných prvků s nejstaršími venkovskými objekty. Novodobý rozkvět města nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železniční trať atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního úřadu a soudu. V roce 1945 osvobodila město 26. pěší divize armády Spojených států. Byla zde podepsána i dohoda o demarkační čáře mezi americkou a Rudou armádou. Historické jádro města je od roku 1994 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Po památkách města je vybudována naučná stezka Historická krajina Netolicko, tzv. malý okruh, a po památkách regionu naučná cyklostezka, tzv. velký okruh. Zajímavostí města jsou i tři šikmé věže a vodopády pod rybníkem Mnich.

Památky: Přemyslovecké hradiště, Kostel sv. Václava, Kostel nanebevzetí Pany Marie, Kašna, Barokní muzeum na náměstí, Zámek Kratochvíle, a spousta jiného.

Výlet na zříceninu hradu Helfenburg (cyklo, auto)

ATC.Žíchovec – 10 km směrem na Bavorov po silnici č.141. (z kempu odbočíte doprava). V Bavorově na náměstí doleva po silnici č.142.směr směr Volyně. Jedeme zhruba 10 Km. Dojedeme k parkovišti u Hájenky a)v případě ,že jedete autem, vystoupíte a půjdete pěšky na zříceninu hradu. b)v případě ,že jedete na kole, můžete pokračovat až na zříceninu hradu. Při zpáteční cestě se vrátíte zpět na parkoviště k Hájovně. Vyjedete  doprava směrem na Volyni a cca po  5 Km bude odbočka vlevo směr na obec Javornice. Projedeme Javornicí a pokračujeme dál do vesnice Dub kde se nachází novogotický zámek. Poté dojedete na křižovatku se silnicí č.141,Kde odbočíme doprava cca 4 Km a dojedeme do ATC Žíchovec.

Městečko Bavorov založili Bavorové ze Strakonic a současně s ním postavili nad údolím Blanice nevelký hrad. Roku 1351 prodali hrádek s městečkem Rožmberkům. Bavorovský hrad zanikl pravděpodobně ještě ve 14. století, kdy Rožmberkové přesunuli správu panství na nově vystavený hrad Helfenburk. Památky: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Helfenburg:

historie: V roce 1355 jej postavili Rožmberkové na ochranu nedalekého města Bavorov. V roce 1592 po smrti Viléma z Rožmberka jeho mladší bratr a dědic Petr Vok prodal celý hrad městu Bavorov. Po Bílé hoře jim byl zkonfiskován, přestože se město snažilo o získání, nevedlo se jim. V té době je již označován jako pustý. Hrad byl tedy využíván více než 200 let. Později jej měly ve vlastnictví jiné, např. Eggenbergové a později Schwarzenbergové až do roku 1922 a pak je majetkem státu.

Popis Hradu: Hrad se tyčil na vymýceném kopci, nyní je částečně schovaný v lese. Před vlastním hradem bylo opevněné městečko. Hrad má skoro kruhový půdorys. Vstup do hradu je po mostě přes hluboké a do skály vylámané příkopy a obestavěné venkovní hradby. Vstup první branou vedl přes padací most.

Dub: Městys Dub je položen severně 12 km od okresního města Prachatice, při toku Dubského potoka ve výšce 479 m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274. 29. října 1869 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na městys. Městys od svého založení prošel dlouhým historickým vývojem. První stopy trvalého lidského osídlení této krajiny sahají do 13. století. V roce 1274 se poprve uvádí vladycké sídlo Jeníka z Borčic. Ve 14 století pokračovala kolonizace zdejší krajiny. V roce 1334 se připomíná Lhota, která tehdy příslušela k městečku Bavorovu a teprve od 16. století se začala užívat rozšířená forma Dubská Lhota.

Noví osídlenci získali určité množství pozemků za účelem pěstování obilí, chovu dobytka a dalšího hospodářského zvířectva. Během 14. století značnou část území v okolí Dubu získal rod Rožmberků v roce 1351 Rožmberkové získali v dědické držení |Bavorov. Vzhledem k jeho excentrické poloze a značné vzdálenosti od rodného sídla Rožmberků objevila se nutnost vybudování nového a vhodného obranného střediska. V roce 1355 Rožmberkové požádali císaře Karla IV. o vydání povolení postavit si nový hrad. Karel IV. jejich žádosti vyhověl a v italském městě Pise jim 21. května 1355 vydal latinskou listinu, která se dosud zachovala v originále je uložena ve Státním archivu Třeboň.

Již v roce 1364 se poprve výslovně uvádí německý název hrad Helfenburg. Podrobnější informace jsou popsány v publikaci vydané v roce 2004 Městysem Dub název publikace DUB Z minulosti jedné jihočeské obce a okolí léta 1274 – 2004.

Výlet do města Husinec

Z ATC Žíchovec se vydáte směrem doleva po silnici č.141. ve směru na Prachatice. Dojedete do vsi Těšovice, kde pod  kopcem  a za mostem přes řeku Blanici odbočíte směrem doprava. Cca po 1 km pokračujeme po silnici č.145. Pokračujeme až do městečka Husinec kde se narodil MISTR JAN HUS. Při zpáteční cestě můžete jet po silnici č.144. přes Vlachovo Březí. Ve Vlachovo Březí odbočíme na silnici  směrem do Strunkovic nad Blanicí. Dojedete až ke křižovatce se silnicí č.141. Tam se dáme doprava a pojede asi 2km  a Vítejte v ATC Žíchovec.

HUSINEC:

-Historie: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. V roce 1359 pochází druhá písemná zmínka, týkající se povýšení obce na město Husinec.Z     roku 1359 pochází i záznam o neopevněném městečku Hussenicz (německy Husinec). O deset let později (1369) se zde údajně narodil Jan Hus. Ve 14. století byl založen hrad Hus u Záblatí (zřícenina hradu- zhruba 3h pěšky z Husince). Husinec byl i s řadou okolních obcí připojen pod správu tohoto nově vzniklého feudálního panství. V roce 1390 přešel hrad Hus do rukou Sigmunda Hullera z Orlíka, ten byl později popraven an falšování a hrad (spolu s hradem Orlíkem)zdědil jeho bratr Ondřej Huller. Ondřej podle některých zdrojů prodal hrad rýtíři Mikuláši z Husince. Po pádu z koně 24.12.1420 Mikuláš umírá. Opuštěného hradu se zmocnil Habart z Hrádku. Rozzlobení prachatičtí pánové hrad 8.září 1441 vypálili a ohořelé zbytky zbourali. Roku 1455 prodal rytíř Smílek ze Lnář panství Hus Oldřichu z Rosenberka. Panství bylo připojeno k panství Winterberskému.

-Mistr Jan Hus: Mistr Jan Hus (asi 1369/1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel; mistr a rektor (1409-1410) pražské univerzity. Je s největší pravděpodobností také autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev, a přejal některé myšlenky Jana Viklefa. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411). Na kostnickém koncilu byl odsouzen jako kacíř a vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.[1][2] Některé Husovy názory (například ten, že kněz ve hříchu neplatně udílí svátosti) jsou dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné.

Vlachovo Březí:

Pamětihodnosti:

Zámek: Dvoukřídlý barokní zámek s dvorcem na půdorysu písmene L, dali koncem 17. století postavit Dietrichstejnové na místě původní tvrze. Původní tvrz vznikla zřejmě již ve 14. století, roku 1468 byla výrazně upravována. Důraz byl kladen především na opevnění, dnes zcela zaniklé (poslední zbytek hradební zdi se nachází směrem k náměstí). Během 16. století došlo k dalším úpravám v renesančním stylu (sgrafita). Menší severní křídlo je ještě středověkého původu a zřejmě i střední část východního křídla. Po druhé světové válce připadl zámek, včetně všech přilehlých objektů, ředitelství Státního statku Šumava, odštěpný závod Vlachovo Březí. Poslední výraznější rekonstrukcí prošel zámek v 60. letech minulého století. V současné době je vlastníkem město Vlachovo Březí, které hledá vhodné využití pro tento objekt.

Pivovar: Rozsáhlá barokní budova panského pivovaru z 18. století je součástí zámeckého areálu. Na obou stranách je pivovar zakončen výraznými barokními štíty; ve středu budovy velká, do obou pater sklenutá síň.

Výlet do Prachatic a na rozhlednu na vrchu Libín

Při průjezdu okresním městem stojí určitě za to, si udělat zastávku a projít toto starobylé město a navštívit jeho památky (přímo na náměstí najdete infocentrum). Z Libínského Sedla se vydáte po turistických značkách až na rozhlednu Libín.

Prachatice: Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století. O několik století později již to bylo vzkvétající a obchodující středověké město, žili zde převážně Němci. Největší rozmach nastal v 16. století, vznikla stará radnice, dokončilo se opevnění, přestavěn byl i původní gotický kostel ze 14. století. Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek a donutily obyvatelstvo města přeorientovat se na zpracovávání dřeva. V roce 1938 se staly pohraničním sudetským městem, které připadlo Německu. Od roku 1981 je v centru zřízena Městská památková rezervace.

Libín:

Historie: Roku 1880 byl založen Šumavský klub turistů, patřící k Rakouskému turistickému klubu. Byli v něm hlavně Němci bydlící v Prachaticích a okolí. V lednu roku 1881 se konala se konala první výroční schů0ze a při ní se vedení rozhodlo, že postaví rozhlednu na nedalekém Libíně. Pro stavbu použili návrh architekta Vyskočila z Vídně a pak hledali peníze na stavbu. Potřebnou částku se podařilo složit z různých zdrojů – od členských příspěvků po dary od bohatých přízn1ivců klubu. Po dvou letech stavby se pak rozhledna konečně dočkala slavnostního otevření, které se konalo 16.září 1883.

Rozhledna je přístupná po celý rok.

Výlet do Českého Krumlova

Po cestě se nezapomeňte zastavit v barokní vesnici Holašovice, jejíž náves je na seznamu památek UNESCO. Dalším lákadlem je vrchol hory Kleť (z Holubova). Při dobrém počasí jsou k vidění i vrcholky Alp, ale i Šumava stojí za pohled. Pokud máte rádi nakupování a stará řemesla můžete se vydat do obce Kremže, kde se každý rok koná Křemežský trh. V samém Českém Krumlově se nachází Zámek,divadlo s otáčivým hledištěm v zámeckém parku,muzeum voskových figurín atd. Český Krumlov je město, které by jste při návštěvě na jihu Čech, zcela určitě neměli vynechat.